Pohár slaví jubileum III. - Dominance Dukly a Slovanu

Pohár slaví jubileum III. - Dominance Dukly a Slovanu

Pokračování seriálu čerpajícího z nové knihy „Fotbalový POHÁR“, která vyjde u příležitosti šedesátého výročí pohárové soutěže, hrané v současnosti pod názvem MOL Cup, přináší další příběhy z první dekády, které v této době dominovaly dva kluby. Dukla Praha získala skleněnou trofej čtyřikrát a k tomu ještě dvakrát prohrála ve finále. Vždy se Slovanem Bratislava, který třetí pohár získal proti Dynamu Praha a připsal si i dvě finálové prohry, právě s Duklou.

Novákův úžasný hattrick

Když se řekne Dukla a Novák, každý si vybaví levého obránce, legendárního „Chilana“ Ladislava. Jenže vedle něho se od roku 1964 začal v základní sestavě vojáků nenápadně prosazovat jiný Novák. Ivan, kterému ale fotbalová svět neřekl jinak, než Ivo. Ten v červnu 1966 získal svůj první pohár po výhrách nad Tatranem Prešov 2:1 a 4:0. To však nebylo zdaleka vše. Zažil totiž úžasný měsíc, během kterého zaznamenal hattrick, o kterém by se mohlo snít většině fotbalistů. 

Pro novou knihu Fotbalový POHÁR o tom Ivo Novák říká: „Byl jsem v Dukle druhým rokem, mezi těmi slavnými borci vlastně bažant. A zažil jsem krásné období. Komu se poštěstí během jednoho měsíce vyhrát domácí pohár, ligu a zažít debut v reprezentaci rovnou v Brazílii na Maracaná? Prešov v poháru jsme porazili hladce, ale s titulem jsme ani nepočítali. Před námi byly Sparta i Slavia a pro nás mluvila jen teorie. Jenže to dopadlo tak, že Dukla měla titul. A hned na to jsem dostal nominaci na zájezd do Brazílie. Hráli jsme tam dvakrát, pro Brazilce to byla příprava na mistrovství světa. Já měl za úkol hlídat Pelého! Na zápasy přišlo vždy přes sto tisíc fanoušků, není divu, že jsem z toho byl docela vykulený!“

Základ k epochálnímu úspěchu

V červnu 1968, tři dny po slavné výhře 3:2 nad Brazilci, nastupovali na stejném stadionu na Tehelném poli k odvetě finále Československého poháru čtyři přemožitelé míčových kouzelníků. Jokl a Horváth v dresu Slovanu Bratislava a Geleta s Viktorem z Dukly. Vojáci přijeli hájit výhru 1:0 z Julisky, ale na Slovan, složený z výborných fotbalistů, ten den nestačili, prohráli 0:2 a dobový tisk napsal, že to ještě výborný Viktor hodně pochytal a muselo mu zvonit v uších od několika míčů, která skončily na tyčích branky. 

Ivo Viktor ve vzpomínce na tento zápas v knize Fotbalový POHÁR říká: „Odveta byla jasně Slovanu. Když jsem na ně koukal, jak zdvíhají ten skleněný pohár nad hlavu, ani ve snu by mě nenapadlo, že za necelý rok porazí Barcelonu a uhrají největší úspěch naší klubové kopané!“ Ano, Slovan Bratislava v Basileji ve finále Poháru vítězů pohárů vyhrál 3:2 nad FC Barcelona. Vyhrát evropskou trofej už žádný jiný klub z Československa nedokázal.

Jediné české finále

Až do ročníku 1968/69 se Československý pohár hrál společně pro kluby z Čech a Slovenska. Jedinou výjimkou byl první ročník, kdy se ve finále střetly vítěz Poháru SNP s nejlepším celkem z Čech. Rozděleně se začalo hrát od ročníku 1969/70, kdy byly založeny Český a Slovenský pohár a jejich vítězové se střetávali až do rozdělení Československa ve finále. Pikantní je, že ač tu byla osmkrát možnost, aby ve finále hrály kluby z jedné části republiky, vycházelo to pokaždé tak, že se utkaly kluby z Čech a ze Slovenska. Až na poslední chvíli to vyšlo – v červnu 1969 jsme byli svědky čistě českého finále. Dukla Praha se střetla s VCHZ Pardubice a vyhrála po výsledcích 1:1 a 1:0. 

Mimochodem v dresu „chemiků“ nastoupil v útoku jednadvacetiletý mladík, startující bohatou hráčskou kariéru a pozdější vynikající trenér František Cipro. Na finále v dresu Pardubic si vzpomíná: „Já si cenil, že mohu hrát, ale význam finále v poháru jsem si tehdy až tak moc neuvědomoval. Spíše jsem byl rád, že se na hřišti potkávám s hráči jako Pepík Vacenovský nebo Honza Geleta, kteří byli v té době pojem.“